Velikonoční otázky

Detailní popis produktu

Ukázka textu:

Velikonoce – kde má tento svátek původ? A proč mají každým rokem jiné datum?

Velikonoce jsou nejstarším a nejvýznamnějším svátkem. Křesťané si připomínají umučení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Navazují na židovské svátky – paschu, které se slavily na památku osvobození Izraelského národa z egyptského otroctví. Velikonoce se slaví vždy první jarní neděli po úplňku měsíce. Termín je pohyblivý, protože závisí od lunárního cyklu a kolísá od 22. 3. do 25. 4.

Popeleční středa, Květná neděle – co znamenají tyto dny?

Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš”. Symbolicky se tak naznačuje stav člověka, který vyznává před Bohem svůj mnohdy špatný život, své nepravosti, svůj hřích a vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit s nadějí, že mu Bůh odpustí. Popeleční středa je počátkem dlouhého postního období. Popel, symbol smrti a nicotnosti, se získává ze spálených „kočiček” posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli. Květná neděle je poslední postní neděle před Velikonocemi a připomíná triumfální vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V tento den se světí „kočičky”, které si lidé odnášejí domů. Dávají je i na pole a také do chléva.

Proč se jí na Zelený čtvrtek špenát a proč je čtvrtek vlastně zelený?

V tento den slavil Ježíš poslední večeři se svými učedníky. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání. Ve čtvrtek přestávají zvonit zvony, jako znak spoluúčasti s utrpením Krista. Jejich zvuk se ozve až na Bílou sobotu. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Jíst špenát na Zelený čtvrtek je jen lidový zvyk, který s duchovným obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí.