Naděje pro ty, které už všichni odepsali [S46]

obrazekNADĚJE PRO TY, KTERÉ UŽ VŠICHNI ODEPSALI – osobní příběh PAVLA DIRDY.


obrazekKAMARÁDI MĚ MUSELI DOVÉST DOMŮ
Narodil jsem se do romské hudební rodiny. Jako chlapce mě přitahovala kytara, ale když mi táta v mých třinácti letech koupil klavír, byla to láska na první pohled. Hraní na klavír mě velmi bavilo. Cvičení často končilo v pozdních nočních hodinách. V patnácti letech už jsem hrál na klávesy s rodinnou kapelou v barech a také na různých vystoupeních po celém Československu. Táta s nejstarším bratrem Janem hráli na saxofon a prostřední bratr Vladimír hrál na baskytaru.

Moje dospívání bylo velmi bouřlivé. Mé chování rodiče velmi trápilo. Chytil jsem se špatné party, která mě táhla do morálního bahna. Už na základní škole to začalo kouřením cigaret a v patnácti letech se mi dostala do rukou marihuana. Vzpomínám si, že po vykouření jedné cigarety se u mě projevily halucinace, svoje kamarády jsem viděl jako roboty. Museli mě dovést domů, nohy mě nechtěly poslouchat. Účinky byly tak silné, že mě obraly o tři noci spánku. Tato zkušenost mě neodradila, ba naopak. Myslel jsem si, že mě droga obohatí v mé hudební tvorbě.

obrazekTRÁPENÍ NEBRALO KONCE
Žel nezůstalo jen u marihuany. Jeden kamarád, Američan, přijel do Česka na návštěvu. Byl to také muzikant. Domluvili jsme se, že si spolu zahrajeme. V přestávce mi podal pohárek s nějakou tekutinou a řekl: „Dej si, uvidíš, jak se ti bude hrát.“ A skutečně, hráli jsme beze spánku pět dní a pět nocí. Byl to pervitin. Nejprve jsem ho začal šňupat, ale později jsem přešel na jehlu.

obrazekVe dvaceti pěti letech jsem se oženil. Irenka o mé drogové závislosti nic nevěděla. Myslela si, že si jen občas dám jointa. Protože byla výborná zpěvačka, stala se součástí naší hudební kapely. Jednou, když uklízela mé věci, našla pervitin i stříkačky. Hrozně se zlobila. Počkala si, až přijdu domu a přede mnou je vysypala do záchodu. Proto jsem raději pervitin nepřechovával doma. Drogy jsem chodil nakupovat ke kamarádovi, který je vařil za zvuku satanské „hudby“. Byl to v podstatě jen šílený řev a děsivé skřeky.

Všichni feťáci, kteří se mnou tehdy drogovali, už nejsou naživu. Pronásledoval mě strach z budoucnosti. Několikrát jsem se pokoušel s drogami přestat, ale abstinenční příznaky byly strašné, třes celého těla, nevolnost, horečky… Trápení nebralo konce a tak jsem spolykal dvě tuby antidepresiv. Cesta k bratrovi byla bez problémů, ale tam jsem se zhroutil. Zavolali záchranku a v nemocnici mi vypumpovali žaludek. Byl to zázrak, že jsem to vůbec přežil.

obrazekNECHÁPAL JSEM, CO SE SE MNOU DĚJE
Zlom v mém živote nastal po tragické rodinné události. Tatínek, kterého jsem měl nesmírně rád, náhle zemřel, praskla mu aorta. Byl to pro mě šok, ze kterého jsem se nemohl vzpamatovat. V romské komunitě je takový zvyk, že zemřelého týden oplakáváme a potom je pohřeb. Celý týden jsem pil tvrdý alkohol, bylo toho asi patnáct litrů. Smutek mi drásal duši. Věděl jsem však, že se musím sebrat a tak jsem si dal jointa a šel si zahrát s kapelou. Jenže se stalo něco nečekaného. Najednou jsem dostal záchvat. Srdce mi bušilo jako o závod. Myslel jsem si, že je to můj konec. Manželka zavolala záchranku a na vyšetření zjistili, že jsem naprosto v pořádku. Nechápal jsem, co se se mnou děje. Dostavily se silné deprese. Vždycky, když jsem měl jít hrát, dostal jsem srdeční záchvat. Buď mi srdce rychle bušilo, nebo jsem měl velice pomalý tep. Abych vůbec vyšel na pódium, musel jsem se nadopovat uklidňujícími prášky.

obrazekPOKORNĚ SNÁŠELA MÉ ÚTOKY
Manželka nečekaně přestala zpívat v naší kapele. Začala se stýkat s naší kamarádkou Květou, o které jsem věděl, že chodí do nějakého křesťanského společenství. Netrvalo dlouho a manželka i náš mladší syn Pavel navštěvovali spolu s Květou nedělní bohoslužby. Neměl jsem z toho radost, museli čelit mým výčitkám. Dokonce jsem na manželku žárlil. Ptal jsem se jí: „S kým teď budeš zpívat, s kazatelem?“ Manželka se nenechala vyprovokovat a pokorně snášela moje útoky. Schválně nechávala na stole křesťanskou literaturu a modlila se, abych se do ní začetl. A skutečně, byl jsem zvědavý, co se tam píše. Celé společenství věřících se pravidelně modlilo za mne i za všechny muzikanty z kapely „Guločar“.

obrazekOSVOBOZUJÍCÍ POCIT
V té době už začal Pán Bůh na mně pracovat. V noci jsem měl živý sen. Hráli jsme někde na koncertě, kde bylo množství lidí. Obrovský sál byl naplněn do posledního místečka. Vystoupení už mělo začít a mně nehrály varhany. Celý zoufalý jsem se obrátil v modlitbě k Bohu: „Pane Bože, když uděláš zázrak a varhany budou hrát, tak v Tebe uvěřím“. V ten moment se varhany rozezvučely a my mohli začít hrát. Po tomto zážitku jsem přijal pozvání své ženy na nedělní bohoslužbu.

obrazekSlova kazatele se mě hluboce dotkla. Boží slovo zasáhlo moje srdce a já jsem měl v hlavě velký zmatek. Pochopil jsem, že život, který jsem žil, vede do pekel. Měl jsem mnoho nejasností a otázek ohledně víry, a tak jsme s manželkou pozvali kazatele k nám domů na návštěvu. Rozhovory a diskuze nakonec skončily mojí modlitbou přijetí Pána Ježíše za osobního Spasitele. Mou duši zachvátil osvobozující pocit. Okamžitě jsem přestal kouřit marihuanu, brát drogy a antidepresiva. Život se mi úplně změnil. Kapelu „Guločar“ jsme rozpustili. V mé rodině nastala řetězová reakce. Z formálních křesťanů se stali skuteční následovníci Pána Ježíše. Uvěřili mí bratři, sestra a maminka. Z manželčiny strany uvěřily švagrová a tchýně.

obrazekSPLNĚNÉ SNY
Měli jsme spolu s manželkou velkou touhu sloužit Bohu. Zpívat a hrát na koncertech a bohoslužbách, pracovat v křesťanské misii, nahrávat křesťanské písně, sloužit Božím Slovem… To všechno se nám splnilo do nejmenších detailů. Buď za to Bohu čest a chvála. Přál bych si, aby každý věděl, že Bůh nikoho nezatracuje, nad nikým neláme hůl.

Milý čtenáři, máš problémy ve svém životě? Toužíš po pokoji a radosti? Chceš změnit svůj život zde na zemi a toužíš být na věčnosti v Božím království? Obrať se v upřímné modlitbě k Pánu Ježíši. Vím z vlastní zkušenosti, že odpouští naše viny, uzdravuje zraněnou duši a dává možnost nových začátku. Jestli skutečně toužíš stát se novým člověkem, můžeš vyslovit tuto modlitbu: „Pane Ježíši, vím, že jsem hříšný, udělal jsem mnoho špatných věcí. Prosím Tě, odpust mi a dej se mi poznat. Chci Tě následovat. Amen.

obrazekZALOŽENÍ SKUPINY GULOČAR
Skupinu „Guločar“ jsme založili s příbuznými a přáteli z praktických důvodů. Nelíbil se nám způsob života, který jsme vedli. Také už nás nebavilo hrát jen po barech, chtěli jsme se věnovat hudbě, kterou máme všichni rádi. Každá začínající hudební skupina musí zkoušet od rána do večera, ani u nás tomu nebylo jinak. Zpočátku jsme vystupovali zdarma na různých festivalech, akcích, koncertech apod. Později si nás všiml jeden manažer a začal nám sjednávat vystoupení, která již měla finanční efekt.

obrazekPopularita rostla a během krátké doby jsme koncertovali po celé Evropě. Spolupracovali jsme s takovými jmény jako George Clinton, Gipsykings, Boney M, James Brown, Doug Wimbish, Štěpán Markovič, Lucie Bílá, Dan Bárta, David Koller, Michal Kocáb a další. V roce 2003 jsme dokonce dostali cenu „Anděl“ v kategorii World music. Avšak sláva, peníze ani práce, která mě bavila, nepřinesla do mého života pokoj, po kterém jsem velmi toužil.
Pavel Dirda

Doporučená cena: 3.6 Kč

Do košíkuPřidat do košíku


Líbí se Vám náš letáček? Doporučte ho svým přátelům na Facebooku!