obrazekMyslím na vás všechny s velkou láskou, na vás, na které doléhají otázky: Co jsme v životě vykonaly? Jsme se sebou spokojeny? Udělaly jsme víc dobrého než zlého? Když se ohlížíme zpět, často vidíme, kolik chyb jsme udělaly, a litujeme, že se nedají vzít zpátky. V důsledku únavy často i důležité věci odsouváme stranou. Navíc zdraví neslouží tak, jak předtím, a obavy mládí nahradí zápasy ve zralém věku. Děti a vnoučata nechceme unavovat svými problémy, mají svých starostí dost. A práce? Na tu už není tolik sil. Ale je tu něco, co bychom v žádném případě neměly odsunout stranou. Nevíte, co mám na mysli? Čtěte dál. Zde je má životní zkušenost. Otázka, na kterou jsem neznala odpověď Můj život byl prázdný. Ne že bych žila sama, bez rodiny. Ale nevěděla jsem, proč jsem na světě a jaký to má smysl. Když jsem přemýšlela o životě, kladla jsem si otázku – kdo mi pomůže a o koho se opřu, když se dostanu do nesnází, které přesahují lidské možnosti? Takto jsem žila půl století! Pokoj, který dává jen Bůh Patřím do generace babiček, z nichž mnohé zapomněly, co do nich rodiče zasévali ohledně poznání Boha. Mnohým nebylo od rodičů předáno duchovně nic, a tak došlo k přerušení nitě předávání Božích pravd a principů. Jsem šťastná, že já jsem mohla tuto nit navázat. Svěřila jsem svůj život Božímu Synu – Ježíši Kristu. On se stal Pánem a Ochráncem mého života. Nevím, co bych si počala v situaci, když se u mne objevila zákeřná nemoc. Strach z bolesti, vyšetření, léčby, pobytu v nemocnici… člověka úplně paralyzuje. V té chvíli jsem si uvědomila, jaký poklad je víra v Boha. I ve velmi těžkých chvílích života jsem s Pánem Ježíšem našla radost, a zároveň i druh odvahy a pokoje, který může dát jedině Bůh. Výzva k následování A proč vám to všechno píšu? Spousta lidí přestala Boha potřebovat a spoléhat na něj. A je to na každém kroku vidět. Svět se poslední dobou změnil k horšímu. Co bylo za našich mladých let nepředstavitelné, dnes je normální. Máme pasivně přihlížet a jen si stěžovat? Babičky a vy všichni, kteří čtete tyto řádky, pojďme a navažme tuto důležitou nit! Věnujme se svým vnukům a dalším dětem, které máme kolem sebe. Mluvme s nimi o Bohu a vyprávějme jim biblické příběhy, nejen pohádky. Buďme jim dobrým příkladem. Přivádějme je do církve, aby zdravě duchovně rostly. Dejme jim šanci, aby poznaly Pána Ježíše a Jeho dílo záchrany. Jistota v nejistotách Mnohokrát jsem se přesvědčila, že Boží Slovo v Bibli je oporou a pevnou půdou pod nohama. Dává smysl života a jasný cíl. Ukazuje, co je dobré a co špatné. Poznala jsem, že spolehnout se na Boha je jediný způsob, jak skutečně zvládat a správně řešit různé situace. Ježíš je tím, kdo může každého člověka pozvednout, vést bezpečnou cestou a napojit na zdroj všeho, co člověk potřebuje. Chce se stát vaším přítelem, průvodcem na cestě života i vaším Spasitelem. Pokud tuto nabídku přijmete, navážete přetrženou nit života s Bohem. Pána Ježíše můžete oslovit například následujícími slovy: Pane Ježíši, já Tě přijímám do svého srdce. Odpusť mi všechny moje chyby a hříchy. Prosím, zachraň mě, naplň mě svým pokojem a zůstaň se mnou stále. Amen.

Líbí se Vám náš letáček? Doporučte ho svým přátelům na Facebooku!