Vánoce, Vánoce, Vánoce… Všude! V televizi, na billboardech, ve výkladních skříních, v kostelích, v ulicích, na náměstích, na limonádách, na ponožkách… Člověk aby se bál otevřít sardinky! Hlasatelé v televizi se tváří povinně radostně a „svátečně“, odevšad k nám zaznívá, že máme naplno prožívat „vánoční idylu“. Sentiment teče proudem… Ale Vánoce nepřináší radost všem. Mnohdy lidé místo vánoční pohody prožívají paradoxně stres, nepokoj a smutek. Idylu „rodinných svátků“ jitří bolest rozpadlých rodin. Štědrost vánočního stolu kontrastuje se samotou lidí opuštěných a přehlížených. Na vlně Vánoc se s úspěchem přiživuje reklama, obchodníci, politici i kapesní zloději. A tak se Vánoce tohoto věku mění v pouhou karikaturu Vánoc původních. Ale – co jsou Vánoce doopravdy? Vánoce jsou dobrou zprávou. Zprávou o tom, že sám Bůh přišel v Ježíši Kristu za lidmi, aby jim přinesl nabídku nového života. Života, který není určován mocí zla, hříchu a smrti, ale reálnou nadějí věčného života s Bohem. Jeho láska k člověku měla nečekanou podobu. Ježíš se nenarodil do žádné idyly, ale přizpůsobil se prostým lidem. První vánoční vůně se nelinula ze speciální aroma-lampičky, ale byl jí trus ustájeného dobytka a zatuchlá sláma. Mocný Bůh přišel jako bezmocné dítě, bohatý Bůh se nechal uložit skoro nahý v chudých jeslích ve chlévě. To vše proto, abychom uvěřili, že nás neohrožuje, nevykořisťuje, a že nechce nic pro sebe. Abychom uvěřili, že má s námi dobré úmysly a plány. Že zná důvěrně naše životní podmínky, že nám rozumí a záleží mu na nás. Má nás tak rád, že za nás vyměnil i nebeskou slávu… A opravdu, dobrá zpráva je, že Bůh má dobré úmysly i se mnou a s tebou. Záleží mu i na tobě, rozumí ti a má tě rád. Neboj se ho proto svými slovy pozvat i do svého života! On chce být s tebou v každé tvé idyle i neidyle. V tom spočívají opravdové Vánoce. Ignác Mucha Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel, to je „S námi Bůh“. (Bible, Izajáš 7, 14)

Líbí se Vám náš letáček? Doporučte ho svým přátelům na Facebooku!