Cesta životem [DK122]

„Být stále mlád, zkouším to dál…
vzepřít se jednou provždy kalendáři,
jen mládí, nikdy stáří…“


To jsou slova jedné populární písně. Je to však reálné – nebýt nikdy starý? Stáří je výzva, kterou bychom měli přijmout. Jak ale bude vypadat naše stáří? To můžeme do velké míry ovlivnit svými postoji a způsobem života. Kdosi adresoval mladým lidem tuto radu: „Dívejte se kolem sebe a najděte starého člověka, který se vám bude líbit. Potom se snažte žít tak, abyste se mu jednou podobali.“

obrazek
Jsou různí staří lidé – zachmuření, mrzutí, kritičtí, nespokojení… ale také usměvaví, laskaví a milí. Způsob jejich života a chování se otiskl do jejich tváře jako pečeť. Záleží na tom, jak žijeme a jak jednáme, protože jednou to bude vidět i na nás.

Co kdo zasíval, to bude také sklízet…
Ve stáří slábne naše fyzické tělo, ale tím více se navenek projevuje vnitřní život člověka. To, čím celý život žil, je teď hodně vidět. Nastává období završení celoživotního díla. Pokud smyslem života byly a stále jsou jen pozemské cíle, chybí naděje pro věčnost. Smrt se stává hrozbou odchodu do neznáma a nenávratna. Mnohdy lidé také trpí minulými křivdami, které nedokázali nikdy odpustit. Nebo výčitkami svědomí za činy, kterými druhým ublížili. Někdy zase zůstává zatrpklost a hořkost vůči druhým, nejednou právě k těm nejbližším. Ulehčující usmíření v rodině i za jejími hranicemi, které je i v tomto období života velikou výzvou, se stává spíše výjimkou. I otázky smrti bývají stále odsouvány jako tabu – téma, o němž se nesmí hovořit, protože strach ze smrti narůstá. Jakoby i lidé nevěřící tušili, že platí biblické slovo: „Všichni se musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé“.

Víra, naděje a láska…
Je-li smyslem života láska k Bohu a k lidem, je to vidět na očích člověka. Září z nich pokoj, vyrovnanost i radost. Je zde naděje, která přesahuje tento život a sahá až do věčnosti. Stáří, žité v této naději se potom podobá zrajícímu klasu obilí před žněmi. Víra a naděje pak dává sílu i ve chvílích odchodu z tohoto života na věčnost. Radostné očekávání na setkání s Ježíšem Kristem, Spasitelem, je to, co i starému věřícímu člověku přináší naplnění a krásu každého dalšího dne života. Vystihl to již před dvěma tisíci lety apoštol Pavel, když napsal: „A proto neklesáme na mysli. I když náš vnější člověk hyne, ten vnitřní se den ze dne obnovuje… Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích…“
MUDr. Anna VLČKOVÁ

Doporučená cena: 6.8 Kč

Rozebráno


Líbí se Vám náš letáček? Doporučte ho svým přátelům na Facebooku!